Koktavost u dětí: co ji způsobuje a kdy vyhledat odborníka?

Mnoho rodičů zpozorní ve chvíli, kdy si všimnou, že jejich dítě začíná opakovat slabiky, zadrhává se při mluvení nebo má problém dokončit větu. Často si pak kladou otázku: Je to běžná součást vývoje řeči, něco, co zase přejde a odezní, nebo už jde o koktavost?

Co je koktavost?

Koktavost (odborně balbuties) patří mezi nejčastější poruchy plynulosti řeči. Hojně se objevuje mezi druhým a pátým rokem života dítěte, tedy v období, kdy se řeč velmi rychle rozvíjí.

Při koktavosti dochází k opakování hlásek, slabik nebo celých slov, prodlužování zvuků či blokům, kdy dítě ví, co chce říct, ale nedokáže slovo plynule vyslovit. Může se například projevit takto:

opakováním začátků slov („m-m-mami“),
prodlužováním hlásek („ssssluníčko“),
zárazem řeči bez možnosti pokračovat,
zvýšeným úsilím při mluvení.

Je důležité vědět, že ne každé zadrhávání automaticky znamená koktavost. V období intenzivního rozvoje řeči se určité projevy neplynulosti objevují běžně i u zdravě se vyvíjejících dětí. A většinou odezní tak rychle, jako se objevily.

Proč koktavost vzniká?

„Dlouhou dobu panoval názor, že koktavost způsobuje stres nebo nevhodná výchova. Současné poznatky ale ukazují, že jde o mnohem komplexnější problém. Odborníci se dnes shodují, že na vzniku koktavosti se podílí kombinace několika faktorů,“ vysvětluje logopedka PhDr. Marcela Kottnauer Trávníčková.

Genetická predispozice – výzkumy potvrzují, že koktavost se nejčastěji vyskytuje u dětí, v jejichž rodinách se koktavost již historicky objevila u jiných členů.
Vývoj nervového systému – dětský mozek se během prvních let života vyvíjí velmi intenzivně a u některých dětí tak může být koordinace řeči a dechu náročnější.
Rychlý jazykový rozvoj – někdy dítě dokáže formulovat své myšlenky rychleji, než je na to fyzicky jeho řečový aparát připraven a schopen plynule zpracovat. Zde potom dochází k zárazům.
Psychická zátěž – stres sice není primární příčinou koktavosti, ale její projevy může značně zhoršovat. Děti totiž bývají citlivé na změny prostředí nebo jiné životní změny (například nástup do školky či školy, rodinné konflikty), a proto se může koktavost v těchto obdobích prohloubit.

Kdy je vhodné navštívit logopeda?

Návštěvu odborníka není nutné odkládat až do chvíle, kdy se problém výrazně zhorší. Konzultace s logopedem je vhodná zejména tehdy, pokud potíže trvají déle než několik měsíců, dítě při mluvení vykazuje jasně pozorovatelné napětí nebo se začíná řeči úplně vyhýbat.

Včasná intervence bývá spojena s lepší prognózou a může výrazně snížit riziko přetrvávajících obtíží. Logoped totiž velmi často nepracuje pouze s dítětem, ale i s rodiči.

„U malých dětí není cílem řeč za každou cenu opravovat. Mnohem důležitější je vytvořit klidné komunikační prostředí a podpořit dítě v tom, aby mělo z mluvení radost a necítilo tlak na výkon, kdykoliv chce něco říct,“ upozorňuje Marcela Kottnauer Trávníčková a dodává: „I proto je velmi často součástí terapie nejen vyšetření řečových schopností dítěte, ale i doporučení pro domácí komunikaci. A v neposlední řadě i podpora sebevědomí dítěte při mluvení.“

Objednání a konzultace

S odbornou pomocí se můžete obrátit na nás. Rezervujte si svůj termín.